Thor Steinar - móda, nebo politika?

Přestože se již delší dobu ví, že firma Thor Steinar patří neonacistům a její výrobky jsou prodávány převážně v obchodech, které jsou s neonacistickou scénou provázané, stále se najde dost lidí, kteří význam TS bagatelizují a snaží se vytvářet dojem, že „o nic nejde“ a na veškeré kritické hlasy k této firmě reagují podrážděným křikem a obviňováním z kádrování a – pokud možno – fašismu. Abychom těmto lidem připomněli fakta o firmě Thor Steinar a abychom zároveň lidem, kteří o této značce dosud neslyšeli, zprostředkovali základní informace, rozhodli jsme se připravit tento materiál. Jedná se o článek „Šaty dělají člověka“, napsaný původně pro časopis A-kontra a doplněný o aktuální informace.

Historie

Neonacistické hnutí bylo a do značné míry stále ještě je provázáno s hnutím skinheads nebo přesněji – s jeho rasistickou odnoží. Toto hnutí již od svých nepolitických počátků na konci šedesátých let klade mimořádný důraz na vizuální stránku svého image. Prvotní skinheads měli několik oblíbených značek – Lonsdale, Fred Perry, Ben Sherman. Oblečení těchto značek se brzy stalo skinheadským poznávacím znamením a když se počátkem osmdesátých let ustavila rasistická a posléze neonacistická odnož tohoto hnutí, převzala i veškerou skinheadskou ikonografii, včetně módního vzhledu. Poměrně záhy se ovšem objevilo několik problémů. Lonsdale, značka spjatá zejména s profesionálním boxem, se na veřejnosti stále častěji spojovala s úspěšnými boxery, kteří se – naneštěstí pro rasisty – rekrutovali převážně z řad černošských sportovců. Obdobně i Fred Perry přichystal svým nacistickým zákazníkům hořkou pilulku ke spolknutí. Tento vynikající anglický tenista – kromě toho, že jeho třídní kořeny spočívaly v lůně britské working class, na což původní skinheadský kult odkazoval – také neměl zcela v pořádku svůj rasový původ. Jednalo se totiž o příslušníka židovské komunity.

Zatímco pro apolitické skinheads nepředstavovaly tyto rasové konotace žádný problém, jejich rasističtí odrodilci se s uvedenými fakty srovnávali jen obtížně. Nebo přesněji – po určité době došlo mnoha z nim, že prezentovat se veřejně značkami, které jsou spojeny s jejich programovými nepřáteli, je nesmysl. Do jisté míry tomu napomohl i fakt, že od poloviny devadesátých let začali jejich ideologičtí protivníci z řad antifašistické mládeže s úspěchem používat tytéž značky a v dnešní době je již Lonsdale v podstatě odznakem subkultur spojených tak či tak s odporem vůči fašismu. Souběžně s tím se také ukázalo, že klasické skinheadské atributy doplněné o rozpoznatelné neonacistické doplňky mohou sloužit jako perfektní naváděcí systém pro antifašistické militanty.

To vedlo neonacisty k určitému odklonu od tradiční skinheadské image. Pro hnutí, které je drženo pohromadě zejména vnějším vzhledem (a nikoli propracovanou ideologií), je však taková situace dlouhodobě neudržitelná. Proto se v neonacistickém táboře začalo experimentovat s novými značkami. Nejprve se objevil Everlast (pro svou podobnost s logem Lonsdale), následovala německá motorkářská značka Pittbul (zejména pro její agresivní vzhled, i když existuje i podezření na kontakty zakladatelů firmy na neonacistickou scénu) a do třetice všeho dobrého i zlého i dvojice německých chuligánských značek Troublemaker a Hooligan. Žádná z nich však nedokázala nahradit osvědčenou kvalitu Lonsdale. Kromě toho se brzy ukázalo, že firma Hooligan má více než dobré vztahy s německou antifašistickou scénou a přímo podporuje kapely jako Stage Bottles nebo Discipline a organizuje koncerty otevřeně levicovým kapelám jako jsou Angelic Upstarts, v dnešní době již dokonce přímo pod logem antifašistické kampaně „Good Night White Pride“ (Dobrou noc, bílá sílo).

To si podnikavci uvnitř neonacistické scény záhy uvědomili a začali zakládat vlastní oděvní firmy, které se snažily nahradit zavedené značky. Tak vznikly značky jako Consdaple (odkazující tvarem svého loga na logo Lonsdale, avšak zároveň obsahující zkratku NSDAP), Doberman Streetwear, Masterrace Europe (opět odkazující na Lonsdale) nebo nakonec i český Grassel. Všechny tyto značky však přímo odkazovaly na neonacistické prostředí a jejich rozšíření bylo většinou pouze lokální. Tyto handicapy se snaží překonat značka Thor Steinar. Ta umožňuje aktivistům extrémní pravice oblékat se stylově a kvalitně, aniž by museli zároveň opustit völkisch (národoveckou) symboliku. Tato symbolika je zde ale natolik zakódovaná, že ji rozpoznají pouze příslušníci a sympatizanti samotné neonacistické scény.

Historie firmy Thor Steinar

Značku Thor Steinar si nechal zaregistrovat 30.8. 2002 u Deutschen Patent und Markenamts tehdy 30ti-letý Axel Kopelke z Königs Wusterhausen pod registračním číslem 302 17 773 firmou Thorsteinar® Textilvertrieb und Produktion. Od roku 2003 vystupuje za Thor Steinar firma Mediatex GmbH Axela Kopelka a Uwe Meusea. Kopelke není v regionu Königs Wusterhausen ale žádný politický nováček. Jeho obchodní ambice začaly v roce 1997, když nastoupil do obchodu „Explosiv“ na Bahnhofstrasse v Königs Wusterhausenu. Z tohoto obchodu se stalo náborové místo regionální mládežnické ultrapravicové scény. Není vůbec náhodou, že v tomto obchodě absolvuje školní praxi zejména pravicově orientovaná mládež. Axel Kopelke byl ovšem také viděn na neonacistických oslavách slunovratu, hudebním večeru s bardem neonacistů, Frankem Reinnickem, a také na oslavě založení NPD v roce 2000 ve Friedersdorfu. Je také v kontaktu se známým německým neonacistickým aktivistou Carstenem Szczepanskim. Zkrátka a dobře se jedná o člověka, který je aktivním a dlouholetým členem německé neonacistické scény.

Čím je oblečení firmy Thor Steinar pro neonacisty tak přitažlivé? Odpověď je jednoduchá. Jednak se jedná o poměrně kvalitní značku, a jednak se zde objevují motivy, které jsou neonacisty jednoznačně identifikovány, ale zároveň se vyhýbají tradičním nacistickým symbolům, včetně těch zástupných. Proto může být takové oblečení nošeno bez potíží na veřejnosti (na rozdíl od přísně subkulturních značek), aniž by se jeho majitel musel obávat trestního postihu nebo nevole spoluobčanů. Podívejme se teď na symboliku TS zblízka.

Logo Thor Steinar

Logo Thor Steinar prošlo dramatickým vývojem. Původní runové logo bylo totiž v Německu v roce 2004 soudně zakázáno kvůli podezření z propagace nacismu a firma musela začít používat logo nové. Vzhledem k tomu, že se dodnes pochopitelně objevuje celá řada výrobků TS označených ještě původním logem, zastavíme se nejprve na chvíli u něj. Staré logo se skládá z kombinace dvou run, T a S. Runy jakožto staroseversko-germánské písmo nacházejí v neonacistické scéně řadu využití. Skrze ně se neonacisté odvolávají jak na své údajné seversko-germánské kořeny, tak i na tradici hitlerovského Německa. Nejsou tedy používány bez politického významu a jejich použití obecně je v Německu omezeno, přestože jejich původní historický význam není nijak spojen s jakoukoli politikou. Nacistické zneužití run (stejně jako svastiky) však jejich původní význam bohužel jednoznačně překrylo a při spatření runy S se nikomu nevybaví starodávný Viking, ale pouze příslušník SS.

Staré logo Thor Steinar je sestaveno konkrétně z runy Teiwaz (někdy se používá i kratší označení Tyr-rune) a runy Sowulo (Sig-rune). Celé složené logo se pak podobá runovému symbolu Wolfsangel neboli Vlčí Hák. Runa Tyr nazvaná po stejnojmenném severském bohu války představuje v severské mytologii boj a akci. V nacionálním socialismu našla uplatnění ve znaku Reichsführerschulen a 32. divize SS. Runa Sig označuje ve svém původním významu slunce a přeneseně také vítězství. Ve Třetí říši byla používána jednak pro označení Hitlejugend a ve své zdvojené podobě pro oddíly Waffen SS. Runa Wolfsangel (která jako jediná nepochází přímo z vikingského písma, ale odkazuje na středověkou německou tradici) měla v nacistickém kvazi-národovectví význam jako symbol odporu. Používaly ji například jednotky Werwolf, nacistické sabotážní skupiny na konci druhé světové války. Jedná se tedy o několik run, které byly během nacistické vlády zneužity. Jejich kombinace v logu Thor Steinar je však nová a neodpovídá žádné známé nacistické insignii.

Původní logo Thor Steinar ovšem nebyl úplně nový vynález – je téměř identické se symbolem pravicově extremistického seskupení „Thule Seminar“, které dokonce i německá policie označuje za pravicové extremisty. Logo skupiny Thule Seminar se ovšem od loga Thor Steinar liší jednou maličkostí. Celé je umístěno do středu kruhového symbolu nazývaného Černé slunce (Schwarze Sonne). Jedná se o okultní symbol, vytvořený Himmlerem pro jeho pseudo-mystické pojetí jednotek SS. Černé slunce je původní nacistický symbol a jeho používání lze kvalifikovat jako propagaci nacismu, tedy přesně to, čemu se Thor Steinar vyhýbá. Zajímavé v této souvislosti je, že přívěsek se stejným symbolem začal v nedávné době Thor Steinar prodávat. Uvidíme, jestli si tím na sebe neupletl právní bič. Co se týče další symboliky, pak také symbol neonacistického sdružení „Kameradschaft Treptow“ vykazuje nepřehlédnutelnou podobu s logem Thor Steinar. Jinými slovy, symbolika Thor Steinar byla volená tak, aby ji každý neonacista správně identifikoval jako „spřátelenou značku“, ale aby zároveň nezavdávala příčinu k trestnímu postihu. Tomu se ovšem firma nakonec stejně nevyhnula a byla donucena logo změnit. Nové logo se skládá již pouze ze znaku X a dvou teček. Mezi neonacisty si nové logo získalo záhy přezdívku „piškvorky“ a i když není v oblibě, tak na prodejnost TS nemá vliv. Každopádně je pravděpodobné, že toto logo již soudně napadnutelné nebude.

Se stejným cílem – vyhnout se postihu a zároveň deklarovat své politické postoje – byly voleny i nápisy na oblečení, které Thor Steinar vyrábí. V zásadě se zde objevuje několik motivů. Například Asgard, Midgard, Utgard a Ultima Thule pocházejí ze starogermánské mytologie. Asgard (hrad Ásů) je místem, kde žijí Ásové, neboli bohové. Midgard (Prostřední místo) je místem, kde žijí lidé a Útgard (zásvětí) je místem temných kouzel a duchů. Ultima Thule (konec světa ve smyslu geografickém, nikoli eschatologickém) je pak zároveň termínem z mytologie i jménem švédské nacionalistické kapely, kterou řada neonacistů obdivuje, přestože se kapela několikrát razantně od svého spojování s neonacistickou scénou distancovala. Další nápisy odkazují převážně k vikingské minulosti. V nové kolekci jaro/léto 2006 se množí nápisy vztahující se k německé válečné minulosti. Jsou to „Východoafrická expedice“ (Ostafrika-Expedition) a „Jihozápadní Afrika“ (Südwestafrika). Tyto názvy evokují pozitivní postoj k německé koloniální historii. „Německou Východní Afriku“ tvořilo území dnešních států Tanzanie, Burundi a Rwanda, „Německý jihozápad“, kde Němci v roce 1904 krvavě potlačili hererskou vzpouru, je teď od roku 1990 nezávislá Namibie. Stejně tak se mezi novými motivy objevuje i nápis „Heilpraktiker“, což sice v překladu znamená „lidový léčitel“, ale není těžké uhodnout, že pro mnoho neonacistů to bude spíše jen další šifra pro „praktikování hajlování“.

Neonacistická móda v České republice

Podívejme se nyní na to, jak je to s obchodem s podobným zbožím v České republice. Neonacistická móda byla dlouhou dobu soustředěna zejména v pražském obchodě Černá Můra. Tento obchod začal v první polovině devadesátých let jako první dovážet sortiment firem Lonsdale, Fred Perry a Ben Sherman a soustředil okolo sebe v podstatě veškerou skinheadskou klientelu. Nakolik byli majitelé obchodu přímo zainteresování na neonacistické scéně, není jasné. Zdá se, že spíše ne, ale na druhou stranu v obchodě vždy neonacisté pracovali. Stejně tak když bylo třeba nafotit nové kolekce a připravit propagační materiál, na fotosession zaskočili kamarádi z pražské neonacistické kapely Vlajka. Nicméně počátkem nového tisíciletí již samotná Černá Můra nestačila a také se víc a víc ukazovalo, že dovážet módu pro velmi disciplinovanou subkulturu je poměrně dobrý podnikatelský záměr. Tak se objevila konkurence. V dnešní době jsou již obchodů, které jsou propojeny personálně s neonacistickou scénou, dvě desítky.

Nejvýznamnější centra obchodu s neonacistickým artiklem se vytvořila v Praze, Plzni a Českých Budějovicích. Z Budějovic vyšel první impuls k vytvoření vlastní neonacistické značky Grassel, byť se tato iniciativa později jejím budějovickým tvůrcům poněkud vymkla z ruky a převzala ji z větší části Praha, kde se angažoval např. Petr Ondruš, původně člen tvrdého jádra Národního odporu Praha. Do Plzně se naopak začal poprvé vozit Thor Steinar. Co víme o těchto obchodech a lidech, kteří za nimi stojí?

Nejprve něco o plzeňském obchodu Original Store. Obchod vznikl v červenci roku 2003. Jeho manažerem je Robert Fürych, odpovědným vědoucím Tomáš Marek. V Českých Budějovicích existuje obchod jménem Respect Style. Za tímto obchodem stojí místní podnikatel Mgr. Luboš Rod. Zde se jedná o člověka, který na této módě pouze vydělává. Sám není neonacistou, jeho manželka má dokonce poměrně dobré kontakty na místní punkovou scénu a jeden její příslušník dokonce v obchodě jistou dobu prodával, než ho pan Rod vyhodil s odůvodněním, že to jeho zákazníkům nevyhovuje. V Praze vznikl vedle Černé Můry obchod zaměřený speciálně na hooligans – Netvor shop. Najdete ho na adrese Havanská 12, Praha 7; jednatelé firmy jsou Miroslav Dlouhý a Vít Šrámek. Posledně jmenovaný je ovšem také spolumajitelem dalších firem. Jednak je to RUNA CZ s.r.o. a jednak VIVIAN SK s.r.o., přičemž v obou firmách jsou spolumajiteli občané Slovenska. Kontakty na Slovensko vedly dokonce k pokusu otevřít v Bratislavě přímo pobočku Netvor Shopu, ale vzhledem k tomu, že pražská firma nedokázala bratislavskou uplatit, z této spolupráce sešlo. V okruhu lidí, kteří stojí za Netvor shopem, je ovšem také Jan Paluska (také člen Národního odporu Praha), který stojí i za internetovým obchodem Casual on-line (původně zrušený kamennou obchod v Liberci, který byl opět otevřen) a který měl po dlouhou dobu výhradní zastoupení firem Lonsdale a Everlast pro Českou republiku. O toto výhradní zastoupení přišel (v současné době ho mají neonacisté ze Slovenska) a dnes spojuje své aktivity zejména s Petrem Ondrušem a firmou Grassel.

Vedle těchto obchodů existuje ještě několik dalších, spíše lokálních firem. První z nich je Drakar shop v Chrudimi. Majitelem tohoto obchodu je Martin Ježek. Tento obchod vznikl teprve před krátkou dobou a orientoval se významným způsobem právě na značku Thor Steinar. Okruh lidí, kteří ho provozují, se rekrutuje z místní neonacistické elity, spojené významně s chrudimskou vojenskou posádkou.

 Další v řadě je obchod jménem Rascal wear ve Vrchlabí; zde je majitelem Daniel Honc. Jedná se o obchod přímo spojený s místní neonacistickou scénou. Dále existuje Gang shop v Karlových Varech. V tomto případě se jedná o ochod spravovaný lidmi z Blood and Honour. Další obchody jsou ještě v Brně – US shop a Dr. Martens Shop na Kobližné ulici, který patří Robinu Daňkovi, bývalému zakladateli Bohemia Hammer Skinheads a majiteli brněnského TerrorTattoo. Další Dr. Martens shop je v Liberci. V průběhu roku 2005 pak byla otevřena celá řada lokálních obchodů. Značku Thor Steinar lze ještě sehnat i v obchodě Kombajn v Ostravě, ale zde se jedná o výrazně komerční záležitost, která s neonacismem pravděpodobně nemá nic společného.

Kauza Thor Steinar v České republice…

O značce Thor Steinar se v českém prostředí začalo více mluvit začátkem července 2004, kdy provedla Policie ČR rozsáhlou razii proti obchodníkům se skinheadskou módou a řadu výrobků firmy TS zabavila (hovořilo se o objemu zboží asi za 500 000 Kč) na základě posudku soudního znalce PhDr. Miroslava Gregoroviče, který zboží označil za propagující fašismus. Přestože tento názor nesdílíme (jak bylo řečeno výše, symbolika Thor Steinar se až úzkostlivě vyhýbá čemukoli, co by mohlo být přímo spojováno s nacistickou ideologií), je zjevné, že zabavení takového množství zboží neonacisty citelně zasáhlo. Obchodem, který byl zasažen nejvíce, byl právě plzeňský Original Store a proti jeho majiteli bylo vzneseno i obvinění, které ovšem později policie stáhla.

Počátkem července rozjel Filip Vávra na stránkách Hooligans.cz akci, na jejímž konci byl samostatný web věnovaný kauze Thor Steinar a informacím o policejním vyšetřování. Zajímavé je, že jeho webová adresa je http://kickme.to/11brno, kde se původně nacházely stránky Anti-Antifa Brno. V průběhu roku 2004 však byla obvinění proti majitelům plzeňského krámku stažena a zboží Thor Steinar se od konce září opět může veřejně prodávat. Funguje i české stránka Thor Steinar na adrese http://thorsteinar.cz. Na těchto stránkách se dozvídáme, že výhradním dovozcem této značky k nám je firma Irminsul s.r.o., Přemyslova 19, Plzeň, IČO: 694 44 323, což není nic jiného než adresa Original Store. Úsměvně působí úvodní sdělení „Firma se distancuje od jakékoliv propagace neonacismu,“ které jasně ukazuje na to, že si majitelé obchodu velmi dobře uvědomují, že nad nimi stále visí Damoklův meč trestního postihu.

…a v Německu

Již v březnu 2004 začalo německé státní zastupitelství vést procesy proti uživatelům loga Thor Steinar. V srpnu stejného roku bylo potvrzeno rozhodnutí soudu v Prenzlau při procesu proti majitelce svetru Thor Steinar. Poté nařídilo státní zastupitelství Neuruppinu zabavení oblečení značky TS v nacistickém obchodě On the streets. Zabavené zboží muselo být ovšem z důvodu nejasného právního postupu vráceno. V listopadu vytvořil zemský soud v Neuruppinu precedens tím, že zamítl stížnost jednoho majitele této značky. Z rozhodnutí soudu vyplývalo, že runy použité v logu TS jsou spolu zkombinovány tak, že pro zasvěcené je zřejmá dvojitá SS runa bývalých jednotek SS. Nositelům značky hrozilo, že již tím, že nosí oblečení, které bylo označeno starým logem, se vystavují riziku trestního řízení kvůli používání znaků protiústavních organizací. Po krátké přechodné fázi, během níž byl zastaven prodej oděvů se starým logem a stará loga byla bezplatně odstraněna a přešita, přišel Thor Steinar s novým logem. V té době však dokonce policie samotná v interním dopise potvrdila, že „samotné jméno firmy představuje otevřenou hříčkou se jménem bývalého generála SS Steinera.“ 13. září 2005 však nakonec zrušil braniborský Vrchní zemský soud zákaz používání původního loga TS. V Německu není v otázce nošení značky TS justice jednotná ani v roce 2006. To vedlo dokonce k tomu, že firma Media Tex neváhala podat miliónovou žalobou o náhradu škody. Závěr tedy zní, že původní runové logo TS je možné používat, ale je pravděpodobné, že od něj firma odstoupí, aby předešla potížím se zákonem.

Thor Steinar dnes

V současné době představuje Thor Steinar jednoznačně novou „neonacistickou uniformu“, která definitivně nahradila původně tak oblíbené oblečení značky Lonsdale, která se náckům zprotivila svými protirasistickými kolekcemi „Lonsdale Love All Colours“ a dalšími antirasistickými aktivitami. Žádné neonacistické shromáždění se dnes již neobejde bez lidí oblečených do značky Thor Steinar, a to jak u nás, tak v Německu. Uvnitř samotné neonacistické scény sice sílí kritické hlasy k novým kolekcím od Thor Steinar, neboť klesá kvalita a navíc některé kopie Thor Steinar je možné sehnat už i na vietnamských tržnicích a originální oblečení se šije v Číně či Turecku – kapitalistickou praxi vykořisťování levné pracovní síly paradoxně využívají i neonacisté, kteří jinak ty samé „cizince“ nenávidí a obviňují z nezaměstnanosti. Tato schizofrenie řadu rasistů pochopitelně irituje. Avšak oblíbenost TS mezi neonacisty je stále velmi vysoká. Tento fakt však vede k pokusům různých neonacistických vykuků na tomto módním trendu parazitovat. Vznikají tak vlastní značky jednoznačně inspirované TS.

Nové módní značky inspirované firmou Thor Steinar

První vlaštovkou byl v Čechách Grassel Petra Ondruše. Tento bývalý ochrankář Filipa Vávry jako první pochopil, že vlastní značka je nejlepší způsobem, jak na neonacistické vášni po módních značkách dobře vydělat. (Humorný je v této souvislosti fakt – nikterak neznámý mezi samotnými neonacisty – že Petr Ondruš je po své matce poloviční Žid.) Grassel osciluje mezi subkulturní značkou (nabízí například klasické skinheadské Harringtony) a moderní módní záležitostí. Po nástupu TS na český trh však značka stagnuje a v poslední době se spíše stahuje z trhu. Co se ale Ondrušovi povedlo, je uvedení jeho značky do prostředí bojových sportů.

Dalším, kdo se svezl na vlně neonacistické módy je slovenská firma „Eighty-eight“ (tedy „Osmdesát-osm“. Jedná se o známou neonacistickou hru s písmeny podle jejich pořadí v abecedě, kde je na osmém místě písmeno H, přičemž 88 symbolizuje HH čili Heil Hitler). Na internetových stránkách této značky jste se mohli dočíst, že „EIGHTY EIGHT je novovzniknutou značkou oblečenia určená predovšetkým pre mladých ľudí žijúcich v štýle HIP HOP a takisto pre všetkých, ktorí sa chcú obliekať štýlovo, kvalitne a za prijateľné ceny.“ Zajímavé a pěkné… dokud nezjistíte, že za firmou stojí lidé jako Rasťo Rogel, bývalý zpěvák nejvýznamnějších slovenských neonacistických kapel Krátky proces a později Judenmord. Přestože lze policii tvrdit, že značka „88“ označuje osmé písmeno v abecedě – H – a že se tedy jedná o „HH“ což není nic jiného než zkratka pro Hip-Hop, je nám ostatním celkem jasné, že v této souvislosti není značka „Eighty-eight“ ničím jiným, než otevřeným výsměchem slovenských neonacistů bezzubému právnímu systému. Značka vznikla v roce 2005 a záhy po svém vzniku se dostala do problémů s policí Slovenska. Nicméně počátkem roku 2006 byla veškerá obvinění zrušena a značka pokračuje dál.

Zatím poslední značka, která vychází z grafického kursu Thor Steinar je Nibelunger, za kterou stojí bývalý člen Národního odporu Brno Karel Hlaváč. Tem původně provozoval internetový obchod www.doorbreaker.net, kde nabízel trička Germania, Hate Core a Weisse Wolf. Posléze však obchod zrušil a založil si vlastní značku, která okatě kopíruje úspěšný model Thor Steinar, včetně mytologického zaměření na období Vikingů (což je v slovanské zemi poněkud zarážející, ale oni se neonacisté stejně považují víc za Němce než za co jiného).

Je jasné, že móda představuje pro neonacisty jak identifikační rámec, tak i dobrý obchod. Jestliže tento článek původně vznikal v době, kdy existovalo v Čechách zhruba osm obchodů zaměřených na neonacistickou klientelu, nyní, v době jeho aktualizace, jich existuje jednadvacet. To dokazuje, že neonacistické podzemí není na ústupu, ale spíše naopak. Zároveň nás to ale nutí zamyslet se i nad tím, kolik „normálních“ lidí si nacistické oblečení kupuje. Zatím mnoho ne, ale tento trend se může záhy změnit. Již nyní jsou značky jako Thor Steinar a Grassel oblíbené mezi boxery a stoupá i jejich obliba mezi „apolitickými“ skinheady. Obě tyto skupiny mají ale často k neonacistům (nikoli nutně k neonacismu jakožto ideologii) blíže, než přiznávají nebo i než si sami uvědomují. Problém, který si tito lidé neuvědomují, spočívá v tom, že podporují značky, které nejsou jen oblíbené mezi neonacisty – takových je víc, třeba Lonsdale, Fred Perry, Ben Sherman, a nikdo tyto firmy neobviňuje ze sympatií k nacismu – ale neonacistům přímo patří. Takže kdykoli si kdokoli koupí oblečení značky Thor Steinar, Grassel nebo Nibelunger, podporuje přímo neonacisty. A sami neonacisté neveřejně přiznávají, že některé jejich koncerty jsou financovány právě z těchto zdrojů. Každá by si měl sám se svým svědomím srovnat, jestli skutečně chce podporovat zvrácenou ideologii nacismu, která v minulosti zapříčinila nejhorší válku v lidských dějinách a dodnes inspiruje svoje příznivce k vraždám. Skutečně stojí to tričko či mikina za to, podílet se na něčem podobném?

Tomáš Netolický